 | Bezejmenná VI. liga |
Velkým nadšením to před dvaceti lety začalo, statistikou by to mohlo končit. V březnu 2003 jsem na Ústecké Radavě uspořádal první bowlingový turnaj. Jmenoval se Radava Mika duel a vyhrál ho Ivan Dostál. Poslední turnaj vyhráli Lucie a Jirka Javůrkovi a hrál se 19. září 2022. Za tu dobu jsem, vedle mnoha akcí pro různé firmy a mnoha akcí pro Českou bowlingovou asociaci, uspořádal 954 komerčních turnajů. K tomu se pod mou taktovkou konalo 926 hracích dnů mých lig. Poslední akcí byl devátý hrací den Bezejmenné ligy, což byla vysoce společenská záležitost. Zakončena byla řádně, takže skoro zaniklo, že druhé místo vybojoval nový tým soutěže, Sokol Sedliště. Bylo to po nervy trhajícím souboji, takže možná bylo dobře, že Sokolíci Vojta, Ondra a Pavel chyběli, nemuseli by to totiž vydržet. Získali třináct bodů, z toho pět proti nejslabšímu utkání dne, což jsou jistě zasloužené body. Je třeba si jich vážit, protože to bylo proti Chroustům, kteří své ligové účinkování zakončili ziskem jednoho bodu. Pro ty, kteří to považují za překvapení, jedná se o osmý nejlepší tým ligy, přidávám vysvětlení. Oni byli autory písně, kterou mně,
až na jednoho člověka, všichni ostatní účastníci akce ze všech sil zpívali. Organizace této akce Chrousty vyčerpala, navíc se jedná o největší darebáky mých lig. Dana ne, ta je má na starosti, což jí nezávidím. Myslím tím Píta, Jíru a trochu i tradičně nevinně se tvářícího Marečka. Protože se zlepšovali (chováním), za ty roky nejméně o tři procenta, bude se mi po nich stýskat. Na fotce jsou zdrchaní Králíci. Chybí Karel starší, zase spadl ze stromu, Jarda hrající v Praze a ozdoba sestavy Jana. Na fotce uprostřed visí její bratr (ne, je to syn) Tadeáš, vlevo Kája, syn padavky Karla a Pepa, věčně hladový prodavač. Tato parta skončila třetí, ale bylo to po podvodném jednání s SPV, nad nímž jsem se otřásal odporem. V boji proti Janě, Jirkovi a Standovi byli Králíci jasnými favority. Pro sichr jsem nadhodil, že by měli Vzduchoplavcům (bez Stáni) za vítězství něco slíbit, nejlépe kořalku. Udělal jsem to coby agent provokatér a oni na to skočili. V tu dobu měli na kontě dva nejvyšší náhozy a přišlo, co muselo přijít. Hodili 397, dostali nakládačku 1:4, načež charakteři z SPV úplatek čestně vraceli, což Králíky dorazilo. Skončili třetí, jen díky lepšímu skóre před Gipsynkami. Ty, v tradiční sestavě Jirka, Jitka a Dáša, braly patnáct bodů, což byl
nejvyšší zisk kola. Chování měly tradičně korektní a nenápadné a to trochu vadí, protože je těžké je pomlouvat. Dáša s Jirkou mlčí, usmívají se a hází, zachraňuje to slečna Jitka, která mě nutí, abych jí do čerta nakapal vždycky trochu slivovice. Hoblinky, vítězové ligy, jsou blázni. Ty jsem nutil já, aby aspoň na poslední kolo přišli, protože jinak furt předehrávají. Povedlo se to na 50%, Vladimíra a Jarmilu vidíte na druhé fotce. David, nejlepší hráč ligy, ujel na Krétu a Barbora se schovala v porodnici. I s dítětem, gratulujeme. Vyhráli s náskokem sedmi bodů a až zacvičí Lucii, velmi výraznou hráčku, jejich sláva hvězd se bude dotýkat. Do prkénka, kdo ještě chybí? Už vím, podle průměru pátí nejlepší jsou Skobáci, měli předehráno, bo se (Pavel) cachtají v moři. Rosťa a Petr seděli doma a mačkali palce. Neměli hrací den pod kontrolou, takže z něho mají jen šest bodů, kdo ví, jak to celé bylo. Zapsánu mají nakládačku kola, na druhé straně nejhůř z těch osmi týmů nehráli. Skončili
šestí, osm bodů před Jojo teamem, který jsem si schválně nechal na konec. Kapitána tam dělá Roman, což byl jediný nezpěvák akce. Poté, co jeho dcera Kateřina (stojí mezi Chrousty) hodila 198, se opřel do práce tak, že neměl sílu zpívat. Tento početně nejsilnější tým, Radek (toho bych Vám přál slyšet, jak zpívá) s Romanem a Káťou získali 7,5 bodu, Jirka, Jitka, Hana a Martina, kteří chodili, když bylo nejhůř, rotovali dle potřeby v sestavě. U všech lig, nejen u Bezejmenné, se vystřídala řada hráčů, na které nezapomenu. Za ty roky jich byly stovky, stali se součástí mého a já života jejich, na což snad budou obě strany vzpomínat v dobrém. Mějte se hezky, s každým určitě občas na shledanou se těší Zdeněk Barvínek